řeka Ohře - Oharka, Eger, Agara
Ohře v historii
Obec byla v 16. - 17. století významným vorařským centrem. Voraři museli v Boči platit clo ze dřeva plaveného po vodě a byl tady něco jako přístav pro vory.
Jako ke každé řece u nás, také k Ohři se vztahuje množství historických a přírodopisných spisů. Z hlediska vodního hospodářství je však nejvýznamnější historie rybářství. Ohře dala svým pověstným bohatstvím na ryby podnět již středověkým historikům, aby na tuto skutečnost upozornili.Příkladem je známé dílo BalbínaMiscellanea historica regni Bohemiae z roku 1679, kde je uchována následující zpráva: . . " v Labi provozuje se lov lososů zvláště v prvních měsících, kdy losos vystupuje z moře a přichází do řek a táhne se až do přítoků Labských, tak do Ohře až k Doksanům".Z pozdější doby jsou známá také díla profesora Gymnázia v Kadani W.F. Howorky (1851-1913), který vyučoval i rybářství na Zemědělské škole v Kadani. Tato praxe mu umožnila plně se věnovat své profesi přírodovědce a v roce 1888 v ročence Programm des Communal - Obergymnasiums in Kaaden v podstatě vydal učebnici rybářství, včetně klíče k určování ryb. Určil tenkrát v Ohři celkem 32 druhů a varoval zde před rostoucím znečištěním a pytláctvím. I pro dnešní dobu jsou poučné Howorkovy Úvahy o zvelebení rybářství na Ohři. Navrhuje opatření, která vycházejí z důkladné znalosti řeky a přítoků a jsou platná dodnes. Neúnavně se zasazoval o zachování lososů v Ohři, o které tvrdil, že je pravou lososí řekou: " . . . kterou si bez třoucího lososa neumíme vůbec představit"
A pár údajů ze současnosti:
Ohře zásobuje doly a průmysl vodou
Celý tok Ohře je dlouhý 316 kilometrů. Z toho teče 246 kilometrů v Čechách, běžně sjízdných je 240 kilometrů a standardní týdenní túra měří 100 kilometrů. Spojená německo- česká vodácká kilometráž uvádí 297 kilometrů z Weissenstadtu do Litoměřic. Ohře / Eger pramení v Bavorsku pod horou Schneeberg v masivu Fichtelberg (Smrčiny). Jako druhý pramen bývá uveděná Stará Ohře, která ústí do Cínového potoka a ten potom do Ohře. Oba prameny se nacházejí nad městečkem Weissenstadt. Proud zadržují tři přehradní nádrže: Skalka (378 ha), Nechranice (1338 ha) a Kadaň (67 ha). Kromě přehrad a jezů vybavených malými vodními elektrárnami ubírají řece vodu průmyslové konglomeráty. Čerpací stanice nad Loktem zajišťuje vodu pro průmyslový areál Vřesová. Před Sokolovem se odebírá voda pro jezero Medard, které vzniká po vytěžení hnědouhelného dolu. Podkrušnohorský přivaděč odebírá vodu nad Kadaní a posílá ji do průmyslových objektů na Mostecku a zbytek teče do Bíliny, což této říčce zajišťuje dost vody na splutí po celý rok. Elektrárny Počerady, Prunéřov a Tušimice odebírají vodu na chlazení přímo z řeky. Pod Nechranickou přehradou se plní průmyslový vodovod, ze kterého se napouští jezero Most vznikající v místě starého uhelného dolu.