22.12.2014 08:40
Korunní je malá vesnička, která je známá především pramenem Korunní kyselka. V době její největší slávy zde byly lázně. V současnosti je zde stáčírna známé minerální vody zde. Je zde evidováno 24 adres a 49 obyvatel
a něco z historie:
Na místě dnešní stáčírny kyselky Korunní bývalo zasilatelství minerální vody a také lázeňský areál s krásným parkem. Lázně vznikly v druhé polovině 19. století a byly v provozu asi tak do třicátých let 20. století, tedy necelé století. Byla to asi nejkratší doba existence lázeňského městečka v našem kraji a možná i v celém Česku. Býval zde lázeňský pavilon, ve kterém prýštila čistá Štěpánčina kyselka, lázeňský hostinec s restaurací Panorama a lázeňský dům Saxonia. Celý lázeňský komplex byl parkově upraven, nechyběly ani tenisové kurty, zahrady a rozhledna. Úspěšnou éru Krondorfky, jak se také Korunní říkalo, přerušila až první světová válka. Po válce stáčírnu a zasílatelství převzal Mattoni spolu s celým lázeňským komplexem. Tato společnost měla v Karlových Varech v domě Mozart tzv. pitnou halu Krondorfky s reprezentační prodejnou. Od konce dvacátých let se o dalším osudu lázní Korunní toho moc neví. Po druhé světové válce byl závod Korunní znárodněn a byl provozován jako divize podniku Západočeská zřídla Karlovy Vary. Minerální voda se začala prodávat pod označením Korunní, které se používá dodnes. Během padesátých až osmdesátých let si Korunní zachovala svou kvalitu a byla uznávaná jako mimořádně kvalitní minerální voda. Mimo jiné byla Korunní prodávaná v lékárnách a byla doporučovaná mladým maminkám pro pitný režim dětí. V roce 1993 byla společnost zprivatizována. Ve stráni nad obcí, ukrytou v lese a pro cyklisty zatím nedostupnou můžeme najít zachovalou pseudogotickou kapli s hrobkou. I když vandalové a zloději už ji dost poškodili, má stále velkou šanci na záchranu. Na kopci nad lázněmi stávala svého času i dřevěná rozhledna.
převzato z: https://www.cykloohre.cz/cyklostezka-ohre-3-etapa-karlovy-vary-klasterec-nad-ohri-kadan/#sthash.fQj3eOpw.dpuf
Při hledání historický faktů, které se týkají Boče a okolí jsem narazila na skutečnosti, které pro mě byly překvapením a ráda bych se s vámi o ně podělila. S laskavým svolením pana Vladimíra Bružeňáka autora knihy Ve stínu Krušných hor, ze které čerpám následující poznatek: v Korunní byl v letech 1942 -1944 koncentrační tábor.
Po obsazení československého pohraničí v roce 1938 vzniká společnost Sudetenquell se sídlem v Berlíně. Brzy po svém vzniku koupila tato společnost stáčírny minerálních vod v Louce a Nové vsi na Solovsku a následně zásobila minerálkami zejména z těchto zdrojů jednotky wehrmachtu. V březnu 1940 pak došlo ke koupi firmy Henrich Mattoni A.G., a tím i pramene stáčírny v Korunní. K 31.prosinci 1941 získala většinu akcií firmy Sudetenquell společnost Deutsche Wirtschaftbetriebe, jež byla součástí celého holdingu spadajícího pod SS-WVHA a majícího na starost především zásobování jednotek wehrmachtu a SS potravinami a nápoji. Představeným rady a dohlížitelem nad společností Heinrich Mattoni A.G. se stal sám vedoucí SS-WVHA Oswald Pohl.
Západočeské stáčírny minerálních vod spolu s několika dalšími podniky sdruženými pod SS se brzy staly dominantním zásobovatelem nacistických vojenských jednotek na všech bojištích, celkem ovládaly více jak 75% celého německého trhu s touto komoditou. Stáčírny pracovaly v několika denních i nočních směnách a sotva stačily poptávku uspokojovat. Tak tomu bylo i v Korunní, kde bylo navíc potřeba celou výrobní linku modernizovat, aby odpovídala potřebám na vyšší výrobu. Proto se SS-WHA rozhodl nasadit na tuto práci vězně koncentračního tábora Flossenbürg.
Práce měl na starosti stavební rada SS-untersturmführer Horst Köhler a byly vypočítány na čtyři měsíce s celkovým nákladem 500 000 říšských marek. Prvních 50 vězňů dorazilo do Korunní 19. srpna 1942, k 7. září jich tu bylo již na 100. V říjnu pak dosáhl počet zdejších vězňů čísla nejvyššího, 119, v následujících měsících a letech klesal a řada vězňů byla přemístěna do tábora v Nové Roli. Obvyklý stav vězňů v Korunní se tak pohyboval mezi 50-80. Většinou se jednalo o německé (včetně Rakušanů) vězně a Čechy. Zprvu byli ubytováni v jakémsi dřevěném baráku a později byli přemístěni do uprázdněné vily Carla Gölsdorfla, kterou vedení společnosti Mattoni k tomuto účelu poskytlo. Budova byla obestavěna plotem a drátem a hlídánna strážnými SS v počtu asi 20 mužů, kteří bydleli v prvním patře, kdežto vězni spali v přízemí.
Již v listopadu 1942 bylo jasné, že doba čtyř měsíců na všechny nutné práce je příliš krátká, a tak došlo k jejímu prodloužení o dva měíce. Nakonec se práce kvůli technickým prolémům a kompetenčním sporům protáhly takřka na dva roky. Stejně tak došlo k prodražení celého záměru, jen za leden 1944 stály práce 200 000 říšských marek. Pracovní doba věznů nebyla ani osm hodin denně a v zimě, kdy se tu nepracovalo, byli nasazováni na úpravu kolejí vedoucích k závodu Mattoni v Kyselce.
Prvním velitelem tábora byl do prosince 1942 SS-scharführer Johann Baptist Kübler, narozený 17.1.1914 v městečku Klingsmoos v Sasku-Anhaltsku. V roce 1932 vstoupil k SA a o rok později k SS. V roce 1934 působil jako strážný v koncentračním táboře Dachau a po splnění vojenské základní služby byl roku 1939 převelen do Flossenbrürgu. Do srpna 1942 byl jedním z blokových vedoucích přímo ve Flossenbürgu, po té do února 1943 velitelem komanda v Korunní. Následně se vrátil do Flossenbürgu a do října 1943 působil jako velitel další flossenbürské pobočky v Pottensteinu nedaleko Norimberku. Následoval opět návrat do kmenového tábora a od prosince 1944 do konce války pak vedl Kübler pobočný tábor Zschachwitz u Drážďan.
Přesto, že v táboře v Korunní během jeho existence nikdo nezemřel, právě Kübler byl zřejmě odpověný za špatné zacházení s některými z vězňů. Dle svědeckých výpovědí nechával jemu nepohodlné vězně v zimě vysvlékat do naha a nutil je vysekávat díry v ledu Korunního potoka, který místem protéká.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
pár obrázků z doby největší slávy:
Zchátralá kaple - hrobka
zdroj: https://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/
Opuštěná a značně zchátralá hrobka v podobě pseudogotické kaple z 19. století stojí v lese na svahu nad silnicí severně od dnes již zaniklých lázní Korunní – Kyselka (Krondorf – Sauerbrunn).
Středně velká obdélná pseudogotická kaple z neomítaného kamene a bohatou plastickou výzdobou krytá plechovou sedlovou střechou. Vstupní průčelí kaple s obdélným vchodem, opatřeným ozdobnou mříží, a s trojlistým oknem v hrotitém ústupkovitém portálu je zakončeno troúhelníkovým štítem s reliéfním křížem a nápisem. Boční stěny kaple jsou pro lomeny po dvou hrotitých oknech. V rozích kaple jsou sloupky zakončená stříškami s chrliči v podobě orlů.
Vnitřní zařízení kaple tvořila kamenná socha či plastika, které stávala na místě oltáře.
Pod kaplí se nachází samotná krypta se zničeným víkem v jejíž útrobách jsou zbytky kovových rakví a kostí a shozená socha z interiéru kaple.
