autor Vlastík Mourek ml.
NAŠE BOČSKÉ HŘIŠTĚ
Místo, kam si chodím začutat fotbálek se svými nejlepšími kamarády (Davidem Vágnerem, Honzou Tichým, Dankem Beránkem a Tomášem Houdkem), nebo si hrát se svojí mladší sestrou Adélkou, je naše skvělé hřiště. Jedna polovina hřiště je určená ke hraní a prolézání, neboť je tam prolézačka, 2 houpačky, klouzačka, houpadla na pružině pro děti a kolotoč. Druhá polovina hřiště je určena pro nás fotbalisty. Máme tam 2 brány a když je posekaný trávník, tak se nám hraje velice dobře. Bylo by fajn, kdyby na hřišti přibyly lavičky na sezení, nějaké ohniště třeba na táborák a odpadkový koš. Na závěr bych chtěl říct, že když se s kamarády nudíme, tak vždycky chodíme na hřiště, aby jsme se nějak zabavili a tím chci říct, že hřiště je vážně nejlepší na světě a lepší bychom si snad nemohli přát.
a klouzačka, mamka říká, že v Boči nikdy nebyla:
a ségra na houpadle:
a další:
